středa 11. května 2011

50 nejlepších horrorových povídek

V roce 2006 jsem pro blog HCR vypracoval seznam padesáti nejlepších u nás vydaných horrorových povídek. Seznam je stále aktuální a tak jednoduše nemůže chybět ani zde. Povídky byly původně řazeny abecedně, podle českých názvů. Nyní nabízím jejich chronologický přehled. Nechybí ani informace o tom, v jakých antologiích a sbírkách byla u nás tato díla publikována. Ke každé z padesáti povídek je připojen stručný komentář.

Jako asi každý podobný počin, i tento výběr určitě není dokonalý. Ale snaží se o to...

Charles Dickens: HLÍDAČ
(The Signal-Man, 1866)
"Hlas krve" - Najáda, 1996
Vynikající horror klasika anglické literatury. Dodnes možná nejlepší duchařská povídka vyšla před více než stočtyřiceti lety.

Bram Stoker: INDIÁNSKÁ ŽENA
(The Squaw, 1893)
"Warlock: Brutal horror #1" - Gehenna Publishing, 1994
Gotický hrad, železná panna a jedna černá kočka. Chválená i zatracovaná povídka autora nejslavnějšího upírského románu.

William Wymark Jacobs: OPIČÍ TLAPKA
(The Monkey’s Paw, 1901)
"Půlnoční povídky" - Albatros, 1989
Znalost této klasiky je pro ctitele žánru prakticky povinností.

William Hope Hodgson: HLAS VE TMĚ
(The Voice in the Night, 1907)
"Hlas krve" - Najáda, 1996
Více než jedno století už uplynulo od chvíle, kdy tento vynikající zástupce subžánru hrůzostrašných námořnických historek spatřil světlo světa.

H. P. Lovecraft: DIVÁK
(The Outsider, 1920)
"Šepot ve tmě" - Mladá fronta, 1992
První úspěšná Lovecraftova povídka je poněkud netypickým představitelem jeho díla. Dobře budovaná atmosféra tajemna a vznosné monumentálnosti je spolu s pěknou pointou hlavním kladem této dark fantasy. Pro mě osobně nejlepší Lovecraft.

Robert Bloch: PLÁŠŤ
(The Coat, 1939)
"Tichá hrůza" - Mladá fronta, 1967
Upířina odehrávající se na Halloween – co víc si může fanoušek přát. Tenhle kousek navíc pochází od autora předlohy k Hitchcockovu legendárnímu filmu Psycho.

John Collier: VEČERNÍ PRVOSENKA
(Evening Primrose, 1940)
"Alfred Hitchcock uvádí: Strašidla na dobrou noc" - ABR, 1995
Muž toužící po klidu a samotě nalezne dokonalý úkryt před lidmi na tom nejméně pravděpodobném místě. V momentě, kdy zjistí, že ve svém úkrytu nežije sám, se však jeho idylka pomalu mění na horror, přerůstající do surreálných rozměrů. Mistrovské dílo, jehož půvaby nejlépe odhalíte v nějakém svém vlastním úkrytu. Kdyby se našel dostatečně šílený filmový umělec, jenž by dokázal působivě převést naznačené hrůzy tohoto divného příběhu na plátno, možná by se z Večerní prvosenky stal kult hledačů všech možných podivností.

Ray Bradbury: ZÁSTUP
(The Crowd, 1943)
"Tichá hrůza" - Mladá fronta, 1967
Být uvězněn v nabouraném autě, zatímco se k vám blíží hrůzný zástup – toť jedna z nejděsivějších vizí, jaké si lze představit. Bradbury ji použil jako základ k ještě rafinovanějšímu příběhu.

Ray Bradbury: VÍTR
(The Wind, 1943)
"Lupiči mrtvol" - Orbis, 1970
Jeden z nejlepších horrorů Raye Bradburyho je z velké části záznamem telefonního hovoru. Bellův přístroj představuje jediné spojení mezi reálným světem a světem rozběsněného, triumfujícího nadpřirozena.

Stephen Grendon: PÁN Z PRAHY
(A Gentleman from Prague, 1944)
"Lupiči mrtvol" - Orbis, 1970
Pro tuzemského čtenáře je příběh zajímavý už tím, že se odehrává v Praze za dnů tzv. mnichovské zrady. Povídka byla převzata z jakéhosi poválečného magazínu, a Jan Zábrana (editor této významné antologie z roku 1970) Grendona považuje za naprosto neznámého autora. Dnes už se ví, že Grendon byl pseudonym jednoho z Lovecraftových učedníků, Augusta Derletha.

Henry Kuttner: BYL TO DÉMON
(Call Him Demon, 1946)
"Tichá hrůza" - Mladá fronta, 1967 / "Hlas krve" - Najáda, 1996
Jeden z nejlepších horrorů všech dob fantasticky pracuje s využitím dětské imaginace.

Shirley Jackson: LOTERIE
(Lottery, 1948)
"Hlas krve" - Najáda, 1996
Stěžejní dílo temné královny psychologického děsu. V různých anketách o nejlepší horrorovou povídku se už léta umisťuje obvykle na samém vrcholu.

Stanley Ellin: SPECIALITA ŠÉFKUCHAŘE
(The Speciality of the House, 1948)
"Tichá hrůza" - Mladá fronta, 1967
I u nás slavný a mnohokrát kopírovaný příběh, známý též z televizní adaptace s Jiřím Lábusem v hlavní roli.

Ray Bradbury: USHER II.
(Usher II, 1950)
"Marťanská kronika" - vydáno mnohokrát u různých nakladatelství
Asi nejgeniálnější parafráze na dílo jiného autora, jakou jsem kdy četl.

Daphne du Maurier: PTÁCI
(The Birds, 1952)
"Tichá hrůza" - Mladá fronta, 1967
Vynikající kousek, podle kterého natočil Alfred Hitchcock svůj slavný snímek. Povídka na rozdíl od filmu nezestárla.

Roald Dahl: KŮŽE
(Skin, 1952)
"Jedenadvacet polibků" - Mladá fronta, 1986
„Malířský horror“. Mistr neobvyklých nápadů, černého humoru a vyšperkovaných point v jednom ze svých nejoriginálnějších příběhů.

Jerome Bixby: JE TO DOBRÝ ŽIVOT
(It’s a Good Life, 1953)
"Alfred Hitchcock uvádí: Strašidla na dobrou noc" - ABR, 1995
Temná science fiction, zamýšlející se nad absurditou situace, kdy moc je plně v rukou nesvéprávného jedince. Mnohým důvěrně známá věc, zde dovedená do mrazivě obludného rozměru.

Roald Dahl: SKOPEC NA PORÁŽKU
(Lamb to the Slaughter, 1955)
"Lupiči mrtvol" - Orbis, 1970
Chcete geniální černohumornou detektivku? Mistr point a šílených nápadů ji napsal právě pro vás.

George Langelaan: MOUCHA
(The Fly, 1957)
"Lupiči mrtvol" - Orbis, 1970
Horký kandidát na post nejlepší strašidelné povídky, jaká byla kdy napsána. Langelaan zde využívá mnoha způsobů vyprávění (deníkové zápisky, citace z dopisů, živé dialogy, vzpomínky i přímé popisy děje). Moucha začíná jako klasická detektivka, pokračuje jako sci-fi a vrcholí jako čirý horror. Autor dokázal všechny použité ingredience s bravurou a nenásilnou elegancí skloubit do jednoho dokonalého celku, jenž nelze číst jinak než jedním dechem.

Richard Matheson: NOEMOVY DĚTI
(The Children of Noah, 1957)
"Hlas krve" - Najáda, 1996
Co se stane, když na americkém venkově překročíte povolenou rychlost a všimnou si toho místní policajti. Proslulá Mathesonova klasika je již půl století ozdobou mnoha antologií.

William F. Nolan: MALÝ SVĚT LEWISE STILLMANA
(The Small World of Lewis Stillman, 1957)
"Lupiči mrtvol" - Orbis, 1970
Temná a silně působivá sci-fi o mimozemské invazi ukrývá ve svých posledních řádcích brilantní a zcela nečekanou pointu. Ve své době byl Nolan i díky tomuto skvostu považován za velký objev fantastické literatury, jsa propagován samotným Bradburym.

William Sambrot: OSTROV HRŮZY
(Island of Fear, 1958)
Alfred Hitchcock uvádí: Má oblíbená strašidla" - ABR, 1995
Ve Středozemním moři je spousta ostrovů. Některý z nich může skrývat smrtelné tajemství.

E. C. Tubb: DRZOUN
(Fresh Guy, 1958)
"Tichá hrůza" - Mladá fronta, 1967
Co budou dělat upíři, vlkodlaci, ghůlové a další monstra po atomové válce? Toť téma této malé, ale kultovní dark fantasy.

Henry Slesar: VOLÁNÍ Z MRAKODRAPU
(A Cry from the Penthouse, 1959)
"Alfred Hitchcock uvádí: Strašidla na dobrou noc" - ABR, 1995
Mistrovská povídka o tom, že pomsta chutná nejlépe za studena. V tomto případě doslova.

Roger Zelazny: PIJAVICE Z NEREZ OCELI
(The Stainless Steel Leech, 1963)
Horror magazín č.2 - Gehenna, 1997
Vysoce zajímavý kousek, v němž se na hřbitově světa budoucnosti potkává upír-robot s upírem skutečným.

Robert Aickman: ČEKÁRNA
(The Waiting Room, 1964)
"Tichá hrůza" - Mladá fronta, 1967
Půvabná ghost story na téma cestování vlakem.

Keith Roberts: BOULTEROVI KANÁŘI
(Boulter’s Canaries, 1965)
"Tichá hrůza" - Mladá fronta, 1967
Nepřímý a podstatně strašidelnější předchůdce Krotitelů duchů. Konfrontace nadpřirozena a (tehdy) moderní techniky v jedné z nejlepších duchařin, jaká byla napsána.

Algis Budrys: PSOVOD
(Master of the Hounds, 1966)
"Alfred Hitchcock uvádí: Strašidla nejstrašnější" - ABR, 1995
Fantasticky promyšlený příběh plný zvířecího i lidského terroru, napsaný autorem, jenž později jako jeden z prvních rozeznal talent Stephena Kinga.

Brian Lumley: CESTA DOMŮ
(No Way Home, 1975)
"Hlas krve" - Najáda, 1996
Jedna z nejlepších strašidelných povídek na téma alternativních světů.

Stephen King: NA DOBROU NOC
(One for the Road, 1977)
"Mrtví se někdy vracejí" - Odeon, 1992 / "Noční směna" - Mustang, 1996
Vynikající upířina, která začíná ve vyhřáté hospodě uprostřed jedné tuhé zimy. Moje nejoblíbenější krátká próza z Kingovy dílny.

Stephen King: DĚTI KUKUŘICE
(Children of the Corn, 1977)
"Noční směna" - Mustang, 1996
Přestože tu King lehce vykrádá španělský film ¿Quién puede matar a un niño? (který se zase inspiruje bradburyovskými motivy dětí zabijáků), jde o nanejvýš brilantní „autoturistický“ horror.

Stephen King: NEKUŘÁCI a.s.
(Quitters, Inc, 1978)
"Mrtví se někdy vracejí" - Odeon, 1992 / "Noční směna" - Mustang, 1996
Pravá noční můra každého náruživého kuřáka a nejvtipnější povídka Stephena Kinga.

Stephen King: PRÁM
(The Float, 1982)
"Hodina děsu" - Odeon, 1992
Kingova nejstrašidelnější povídka.

Clive Barker: PŮLNOČNÍ VLAK SMRTI
(The Midnight Meat Train, 1984)
"První kniha krve" - Laser, 1994
Nervy drásající horror z newyorského metra. Barker ve vrcholné formě.

Clive Barker: AZRAEL A JACK
(The Yattering and Jack, 1984)
"První kniha krve" - Laser, 1994
Nejprovokativnější horrorový autor 80. let ve vyjímečně humorněji a zároveň hluboce lidsky laděné próze.

Clive Barker: KRÁL SYROHLAV
(Rawhead Rex, 1984)
"Třetí kniha krve" - Laser, 2001
Reprezentatavní zástupce všech horrorů s tématem „nadpřirozené monstrum na lovu“.

Brian Lumley: TENCÍ LIDÉ
(The Thin People, 1987)
"Nejlepší hororové povídky roku" - GABI, 1994
Kult. Skvělý hospodský horror o dvou alkáčích na periferii Londýna začíná v hospodě Na nádraží. Škoda jen, že dostupnější překlad v Lumleyho sbírce Nekros není z nejlepších, a poškozuje tak jedinečnou atmosféru díla.

Michael Shea: TLOUŠTÍK
(Fat Face, 1987)
"Nejlepší hororové povídky roku" - GABI, 1994
Tenhle atmosférický kousek přímo vybízí k filmovému zpracování. Umím si představit, že by se toho chopil William Friedkin nebo John Carpenter.

R. Chedwyn-Hayes: STĚHOVÁNÍ
(Moving Day, 1987)
"Nejlepší hororové povídky roku" - GABI, 1994
Velice strašidelná komedie o třech hodně divných tetičkách a jejich drahém synovci.

Joe R. Lansdale: JÁMA
(The Pit, 1987)
"Bizarníma rukama" - AF 167, 1998
Vynikající kus z pera tvůrce westernových a zombie horrorů, na téma „civilizovaný člověk versus burani“.

Gregory Nicoll: PRÁZDNÝ ÉTER
(Dead Air, 1988)
"The Year's Best Horror, Povídky: II" - Classic, 1995
Uzavřený prostor bývá velice dobrým zdrojem hrůzy. Tento příběh se neodehrává na gotickém hradě, ve strašidelném domě či na kosmické lodi, ale ve studiu rockového rádia, v němž právě probíhá hodina s Blue Öyster Cult.

David Morrell: ORANŽOVÁ JE BOLEST, MODRÁ ŠÍLENSTVÍ
(Orange Is for Anguish, Blue for Insanity, 1988)
"Hrůzný čas: Strach ve světě science fiction" - Mustang, 1996
Další „malířský“ horror. Za tento kousek dostal Morrell Cenu Brama Stokera plným právem. Nejlepší hrůzostrašná povídka za posledních pětadvacet let.

Brian Lumley: SLUNCE, MOŘE, TICHÝ KŘIK
(The Sun, The Sea and The Silent Scream, 1988)
"Dotek zla" - Polaris, 1992
Opět Středozemní moře: Jeden ostrov a párek Angličanů na dovolené svých snů. (Svých nejčernějších snů...)

Joe R. Lansdale: S MRTVOLÁKAMA V POUŠTI KADILAKŮ
(On the Far Side of the Cadillac Desert with Dead Folks, 1989)
"Bizarníma rukama" - AF 167, 1998
Zombie western, za který Lansdale zaslouženě obdržel cenu Brama Stokera.

Stephen King: DOLANŮV CADILLAC
(Dolan’s Cadillac, 1989)
"Noční můry a snové výjevy: Dolanův cadillac" - Beta, 2004
Asi poslední opravdu kvalitní povídka Stephena Kinga mimo jiné lehce odkazuje na Poeův Sud vína amontilladského. O pár desetiletí dříve udělal totéž (ovšem mnohem zřetelněji) Bradbury ve vynikající Usher II. King pak skládá nenápadnou poctu oběma klasikům.

Kim Newman: MUŽ, KTERÝ SBÍRAL BARKERA
(The Man Who Collected Barker, 1990)
"The Year’s Best Horror, Povídky: I" - Classic, 1994
Vtipná anekdota, která pobaví všechny sběratele horrorů a příznivce i nepřátele Cliva Barkera.

Graham Masterton: DECH MINULOSTI
(Rococo, 1991)
"Nebezpečné vztahy" - Talpress, 1997
Masterton sleduje postupně se prohlubující šílenství ženy, klesající stále níže na společenském žebříčku. Napsáno speciálně pro antologii erotických horrorů.

Grant Morrison: BRAILLOVA ENCYKLOPEDIE
(The Braille Encyclopaedia, 1991)
"Nebezpečné vztahy" - Talpress, 1997
Silně provokativní, sadistické, bizarní, přitom však stále umělecky kvalitní dílo, tématicky i zpracováním inspirované Barkerovými Knihami krve. Povídkový debut slavného comicsového scénáristy.

Robert Silverberg: PŘICHÁZÍ A ODCHÁZÍ
(Comes and Goes, 1992)
"To nejlepší z horroru a fantasy" – ABR, 1997
Nenápadná, přesto brilantně atmosférická mystérie o záhadném domu, který se jednou za čas objevuje a zase mizí.

Mark Ryder: LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT
(O autorovi ani povídce nejsou známy žádné bližší údaje.)
"Warlock: Brutal horror #1" - Gehenna Publishing, 1994
Velice zábavný nekrofilní fórek od neznámého autora. (V časopise Ikárie vyslovil recenzent doměnku, že jde o povídku českého autora, píšícího pod pseudonymem.)

2 komentáře:

  1. Dnes jsem tento seznam aktualizoval. Vyhodil jsem Kingovu "Římsu" (která je v podstatě remakem Slesarova "Volání z mrakodrapu") a přidal jsem Collierovu "Večerní prvosenku".

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji autorovi za tento seznam, který je i po několika letech aktuální.
    Již několik se k tomuto výběru vracím a postupně doplňuji knihovničku o díla zde uvedená, protože autor článku mě přesvědčil, že jeho doporučení má váhu.

    Ještě jednou moc děkuji

    OdpovědětVymazat