Cílem tohoto příspěvku (mimochodem, zde prvního po deseti letech) je názorně ukázat, jak moc se mohou odlišovat dva různé překlady stejného textu.
Vybral jsem si k tomu povídku Daphne du Maurier Ptáci - jednu z vůbec nejlepších, jaká byla v horrorovém žánru napsána.
První překlad je z roku 1967 a vytvořil ho Tomáš Korbař pro svou antologii Tichá hrůza. Druhý je z roku 1995, má ho na svědomí Zdeněk Rosenbaum a vyšel v první antologii z cyklu Alfred Hitchcock uvádí s podtitulem Má oblíbená strašidla.
Oba překlady budu srovnávat větu po větě, aby rozdíly ještě více vynikly.
Myslím, že pro názornou demonstraci nám plně postačí prvních deset vět povídky.
Nejdříve vždy uvedu starší Korbařův překlad a hned po něm novější Rosenbaumův.
KORBAŘ: Třetího prosince se přes noc otočil vítr a přišla zima.
ROSENBAUM: Třetího prosince v noci se obrátil vítr a přišla zima.
K: Do té doby byl lahodný a mírný podzim.
R: Do té doby panoval přívětivý, vlídný podzim.
K: Půda, kterou pruh odkrajoval, byla kyprá a úrodná.
R: Tam, kde ji obrátil pluh, byla zem žírná.
K: Nat Hocken měl jako válečný invaida rentu a na statek chodil jen vypomáhat.
R: Válečný invalida Nat Hocken už byl v penzi, a tak nepracoval na farmě na plný úvazek.
K: Pracoval tam tři dny v týdnu a konával jen lehčí práce.
R: Dělal tři dny v týdnu a dávali mu jen lehčí práci.
K: Měl ženu a děti, ale přitom to byl samotář; nejraději pracoval sám.
R: I když byl ženatý a měl děti, byl to samotářsky založený člověk a nejradši pracoval sám.
K: Rád zpevňoval náspy nebo opravoval vrátka na vzdáleném konci poloostrova, kde moře ohraničovalo z obou stran pozemky patřící ke statku.
R: Líbilo se mu, když ho poslali postavit hráz anebo opravit branku na vzdáleném konci poloostrova, kde pozemky farmy z obou stran obklopovalo moře.
K: V poledne si vždy sedal na okraj útesu, aby si tam odpočinul, jedl paštiku s masem, kterou mu manželka upekla, a pozoroval ptáky.
R: To si v poledne udělal přestávku, jedl sekanou, kterou mu upekla žena, a seděl přitom na kraji útesu a pozoroval ptáky.
K: Na podzim jich přilétávala nad poloostrov velká hejna.
R: Na podzim přilétávali na poloostrov ve velkých hejnech, neklidní a nesví, vyčerpávali se neustálým pohybem, kroužili, vířili na obloze, usazovali se na úrodné, čerstvě zorané půdě, aby našli potravu, ale i když se krmili, dělali to jakoby bez hladu, bez chuti.
(Zde vidíme, že u deváté věty se oba překladatelé rozešli. Buďto Korbař, jak záhy zjistíme, udělal z jedné dlouhé věty rovnou tři, a nebo naopak Rosenbaum vytvořil ze tří vět jednu. Abychom dali oběma možnost srovnat tempo, následující dvě věty budou patřit Korbařovi.)
K: Byli nepokojní a neklidní, stravovali se neustálým pohybem; vířili a kroužili po obloze a hned zase usedali na úrodnou, čerstvě zoranou zem, aby v ní hledali potravu.
K: Ale i když ji nacházeli, vypadalo to, že nemají ani hlad, ani chuť.
(Srovnání překladů nyní dokončíme v případě Korbaře dvanáctou, u Rosenbauma pak teprve desátou větou.)
K: Neklid je znovu vyháněl k obloze.
R: Nepokoj je znovu vyháněl do oblak.
Těchto prvních několik vět dvou překladů jasně ukazuje, jak se může interpretace originálního textu v češtině lišit. Konkrétně zde nenajdeme ani jednu větu, kterou by oba překladatelé podali stejnými slovy. A takhle to pokračuje až do úplného konce - při zběžném zkoumání jsem nenarazil na jedinou pasáž, kterou by oba přeložili identicky.
Samozřejmě, nejde o nic objevného. Myslím si ale, že podobná srovnání budou vždy zajímavá.
Mně osobně je bližší úspornější a jasnější styl Korbařův; ale to, který z obou mužů vystihl více ducha původního textu, již nechám na posouzení znalcům originálu. Někdy příště si pak takto srovnáme třeba překlady Stephena Kinga. Už dlouho mám vyhlédnutý krásný příklad toho, jak lze znesnadnit či vyloženě zkomplikovat i četbu takového, čtenářsky vděčného spisovatele.
